Zpráva reprezentačního trenéra Tomáše Brůny
Cesta
Cesta z České Republiky na dálný východ začala nástupem do vrtulového letadla AIR Austria a cestou do Vídně. Přestup proběhl velmi hladce, nečekali jsem nikde ani minutu a pracovník letiště nás doprovodil až k na odletové místo na Dubaj. Po příletu na Dubajské letiště jsme viděli první rozdíly, vše bylo psané pozpátku a ještě vlnovkama Přilepil se na nás pomocník letiště, Ind nebo Pákistánec a beze slova nás vedl na neurčené místo… po dotazu jestli je někde toaleta odkývl hlavou, že ano, ale pokračoval dál i když jsem ho žádali o zastávku, nereagoval. Po vstupu do další haly na terminálu, jsem zahlédli muže v dišdaši a visačkou závodů, ulevilo se nám. Přednostní průchod pro naší výpravu spolu s Iránskou a Tuniskou, zabezpečovali tři tajní policisté. Ti nás provázeli celou dobu pobytu a bylo jich na náš hotel nasazeno celkem 30. Nikomu to asi nebylo nepříjemné, možná měl člověk spíše jistotu, že ač se ocitl kdekoli mimo cestu závodů, za chvilku byl na telefonu hovor z čísla tajné policie s dotazem zda je vše v pořádku.
První krok z letištní budovy byl pro nás nárazem do sauny, vlhkost a teplota byla překvapivě vysoká. Nástupem do vychlazeného miniautobusu začal náš pobyt v U.A.E. Hotelový komplex Etislat Academy, byl na úrovni, příjemné přijetí, lehká večeře a hop do postele.
Začátek
Začalo to velmi zajímavě, po obdržení všech dokumentů k závodům, přednáškám pro trenéry a od rozhodčích, jsem našli v odpoledním čase volný prostor pro návštěvu samotné Dubaje a Abu Dhabi. Jsou to dvě velká města vedle sebe. Jedno se vyznačuje novým růstem mrakodrapů, luxusních residencí a nadstandardními cenami a druhé bezplatným používáním dálnic a parkovným. Na recepci hotelu jsem požádali o přistavení taxi, prohlédli jsme si část Dubaje i Abu Dhabi a zastavili se v obchodním centru Al Battuta, námořník něco jako Sindibad. Prohlédli jsme si kulturní centrum a trochu se odreagovali. Na cestu zpět jsme si opět zastavili taxi, na dotaz jestli zná místo Etisalat Academy odkýval řidič, že ano. Vyjeli jsem směrem, který odpovídal cestě, ze které jsem přijeli, bohužel jsme ještě nevěděli, co bude následovat. Řidič nejenom, že neuměl anglicky, ale ani arabsky a nevěděl, jak se dostane na místo našeho ubytování. Díky předanému telefonnímu kontaktu na pracovníka tajné policie jsem požádal o vysvětlení cesty, bohužel mě bylo sděleno, že řidič nerozumí. Tak a teď co? Po pěti telefonech všem řidičovým kamarádům jsme se nakonec dostali na správné místo.
Den závodů a lentilky
Opět se potvrdilo, že jezdíme na závody v nejednotném a nereprezentativním oblečení a to nás kvalifikovalo do řad lentilek. Doufám, že to v co nejbližší době změní a nebudeme v očích druhých výprav vnímáni jako bonbóny, každý v jiné barvě.
Prvním dnem závodním byla sobota, po lehkém potrénování v pátek byla Martina připravena odolat velmi zvláštní kombinaci se skupinou F34 a potvrdit svou výkonnost. První disciplínou byl disk. V něm Kniezková potvrdila výkonnost a výkonem 14.06 m obsadila 2. místo. Nad hlavou Martiny se volně proháněli zelení papoušci Alexandra Velikého, které se u ní doma prolétnou pouze po pokoji, proto bylo prostředí ,,jako doma,,.
Po ukončení sportovní části přišla část oficiálního zahájení a otevření závodu. Účastnili se představitelé vlády Arabských Emirátů a vystoupila skupina národního tance.
Druhým závodem Martiny byla neděle. Nikdo by nečekal co se přihodí v tak normální sportovní den a čeho se sportovec dočká po letech sportu od funkcionáře IPC. Martina bez jakýchkoli problému nastoupila do sektoru a začala s rozcvičovacími pokusy, po druhém pokusu přistoupil k Heleně, mamince Martiny, která je již po dlouho dobu nezbytnou součástí sportovních výkonů Martiny – musí vložit disk i oštěp tak dobře, aby se Martině závodní náčiní z ruky nevysmeklo, Chri Cohen s požadavkem ukončení asistence u Martiny a opuštění prostoru. Zasáhl jsem s dotazem, proč? Bylo mě sděleno, že se nepostupuje dle platných pravidel IPC, oponoval jsem s tím, že jsme požadovali podepsání výjimky doprovodu, ale na to nám bylo sděleno, že to není potřeba. Po ustoupení Heleny do pozadí se zhostila pomoci pomocnice rozhodčího, ale bezúspěšně až následně reagoval Mr. Cohen tak, že povolal Helenu zpět a nechal Martinu závod dokončit. Když jsem získával informace proč došlo k tomuto incidentu, bylo mi řečeno z úst Najiba Mechkaneho, že Mr. Cohen, člověk, který zodpovídá za atletiku IPC, mu řekl…….pokud si neumí vzít sportovec oštěp sám do ruky, tak ať nezávodí! Ano, to je člověk na správném místě, více takových! I tak Martina vybojovala 2. místo za 8.73m.
Cesta zpět
Odlet 2:05 Dubai a 12:00 Praha, kromě poškozeného kufru a vozíku jsme doma.
